|
19.10.2025
Na daňky asi cíleně letos
naposledy
Ale to
neznamená, že bych je nefotil, když nějakého potkám. Opět bylo krásné
studené ráno a OPĚT nerochali! Může jim někdo říct, že by měli?
V lese už je slušná vrstva listí, suchého, takže jakékoliv šoulání je
prakticky odsouzeno k neúspěchu. Navíc, když je úplné bezvětří. Přesto se
pokouším dostat někam, kde bych mohl něco načapat, ale tam musím jen
čekat, co přijde. Nejdříve potkám dvě muflonky, docela daleko, opět jsou
ve stínu do protisvětla. Letos klasika.

Pak přicházím k takovému
přírodnímu valu z kamení a skalek, vím, že za ním se občas pase zvěř. A
taky, že jo! Dva mladí daňci a daněla. Zrovna odcházeli kamsi mezi stromy,
ale jednoho daňka se mi podařilo blejsknout.
Pak čekám asi půlhodinku a vzadu na hraně kopce se objevili dva mladíci,
trošku se pošťuchovali, trošku pásli, ale nakonec odešli za kopec. Byli
dost daleko, nemělo smysl za nimi v tom šustivém lese chodit.
A jak jsem už psal, nikde nerochali! Pak se ale ozvalo krátké zarochání
kdesi dole svahem. Nebyl jsem si jist, jestli to je z protějšího kopce
přes řeku nebo na mém břehu. Nakonec jsem se přesvědčil, že u mě a
pomaličku scházím dolů. Daněk se se sem tam ozve a podle toho plánuji,
kudy na něj. Už jsem věděl, kde asi bude - v smrkovém mlází zašitý a
nevyleze z něj. Už jsem to v těch místech zažil. Podařilo se mi dostat se
tak na padesát metrů, blíž už to bylo hodně riskantní. Rozhodl jsem se
čekat, jestli nevyleze. Ani za hodinu nic, jen sem tam krátké zarochání a
nakonec tam byli dva. Určitě si ustlali kdesi pod smrčkem a odpočívají.
Pak jeden z nich konečně vylezl, ale ne správným směrem a já pořídil jen
dvě bídné fotky. Pak už nikde nic a tak jsem "lov" ukončil.

Další na řadě už budou mufloni, v listopadu a doufám, že je bude víc
vidět, než daňky.
|