14.9.2024 Nedalo mi, abych se ještě jednou nevypravil za ledňáčky, tak jsem byl rád, že je mám kde fotit. Brzké ráno už nebylo tak horké, jako v minulých dnech, ale jinak stále modrá obloha. A u vody krásně chladno. Usadil jsem se pod maskovačkou zase k padlé vrbě, snad budu mít štěstí na mladé ledňáčky, kteří tu posledně poletovali. Dlouho se ale nic nedělo, jen kdesi za zátočinou potoka bylo sem tam slyšet ledňáččí písknutí. Jsem si říkal, že takhle ráno musí mít hlad a budou lovit. Pak najednou modrý blesk proletěl kousek nad hladinou, řezaje zákruty potoka, ale pokaždé letěl kamsi dál. Ale najednou sedí přímo přede mnou, ani nevím, kde se vzal! Jenže je to taková klasická sedací "fotka na klacku", závěrka párkrát cvakla, ale to není to, co mě uspokojí. A zase chvíli nikde nic. Pak zahlédnu v zatáčce nízko letícího pterodaktyla a ona to volavka! Letí mým směrem, kousek dál jsou mělčiny a kamenitý břeh, vhodný pro jejich lovení. Ale volavka najednou brzdí a sedne si na suchou vrbovou větev tak metr nade mne! Pohnout foťákem nepřipadá v úvahu, jsou to potvory velmi plaché a navíc by se mi ani nevešla do záběru, bylo by z toho volavčí makro :-). Tak jen kulím oči nahoru a sleduji krásného ptáka. Po chvíli si to volavka rozmyslí a slétne o kus dál na kamenitou mělčinu. To je má příležitost a po-ma-lič- ku otáčím objektiv. Už ji mám v hledáčku a pár fotek se snad podaří. Nevydržela ale dlouho a zase kamsi odletěla. A zase jen ledňáččí přelety okolo, těsně nad vodou. A tak mě napadne použít nahrávku jejich pískání, kdesi v mobilu ji určitě mám. Na ledňáčky jsem nahrávku nikdy nepoužil, tak uvidím, co se bude dít. Pouštím asi deset vteřin pískání a ono to funguje! Z každé strany potoka, kdesi za zákruty, se ozvala odpověď! Tak zopakuji nahrávku a netrvá dlouho a ledňáček s pískáním sedne naproti na břeh do křoví. Tak do třetice nahrávka a už sedí tři metry přede mnou na vrbě. Je to dospělý sameček a určitě si hlídá své teritorium. Ještě jednou krátká nahrávka a ledňáček přeletí blíž! Dokonce ustojí i pomalé otočení teleobjektivu a já pořizuji pár fotek jeho našponovaného tělíčka, jak se snaží zjistit, kde je vetřelec. Začíná být zase dost teplo, život u potoka se zklidní a já velím k návratu. Cestou přes posečenou louku si všimnu takového fleku ocúnů. Sice už není ideální světlo k focení, ale já si je vyfotím, co by ne. A to je pro tentokrát konec.